7. února 2017 proběhlo v kulturním Domě Mlejn od 16.30 do 21.45 veřejné slyšení v rámci posuzování vlivů na životní prostředí záměru postavit tzv. věžáky v centru Lužin. Záměr vyvolal v roce 2013 velké pobouření občanů, které si vynutilo uskutečnit posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. EIA. Zahrnuje vypracování dokumentace vlivů na životní prostředí (v režii investora), posudek na tuto dokumentaci (vypracovává odborník pověřený gestorem EIA, zde magistrátem hlavního města), jejich veřejné projednání a stanovisko magistrátu.
Protože magistrát na základě posudku vrátil původní dokumentaci investoru vlivů k přepracování, došlo k veřejnému slyšení až 7. února 2017 a týkalo se přepracované dokumentace a doplněného posudku na tuto dokumentaci. Velký sál ve Mlejně byl plný, emoce vysoké, byť málo řešící. V rámci EIA se nehlasuje, křik ani nadávky se nepočítají. Sbírají se „jen“ argumenty pro a proti realizaci příslušného záměru.
Zvláštní bylo vystoupení senátora pana Lásky (za Zelené). Nejprve zelení politici Petra Kolínská a Zuzana Drhová v roce 2012 pomohli panu Hudečkovi a spol. z TOP 09 a primátorského křídla ODS zlikvidovat koncept územního plánu hlavního města Prahy ve prospěch tzv. metropolitního plánu Prahy, jež je v rozporu s platným zákonem o územním plánování a stavebním řádu. Případné přijetí metropolitního plánu v rozporu se zákonem povede jistě k jeho zrušení. Tím ohrožují i ten zjevně nedostatečný územní plán, který Praha má a jehož platnost vyprší v roce 2020. Po té zelení náměstci primátorky Prahy pro územní plán Matěj Stropnický a Petra Kolínská prosadili nové stavební předpisy s požadavkem zahušťovat výstavbu a tím tomuto špatnému záměru (věžáky Lužiny) nahráli. Nyní nám zelený senátor pan Láska v boji proti věžákům nabízí pomoc. Myslí to upřímně? Takových ale bylo! Spíše ó jak pokrytecké!
Přepracovaná dokumentace vlivů na životní prostředí a doplněný posudek na ni jsou rozsáhlé studie. Zdají se kvalitně zpracované. I když došlo k určitému zmenšení navržených objektů Alfa a Beta, vznesl jsem k nim i k návrhu souhlasného stanoviska tyto zásadní výhrady:
Nejde o dostavbu a zušlechtění exponovaného centra Lužin, ale o jeho vážné narušení a znetvoření (výškové budovy město hyzdí), o další neúnosné zahušťování beztak příliš husté výstavby, které parazituje na tamní beztak již přetížené technické, sociální i ekologické infrastruktuře, které citelně zhoršuje životní prostředí, dopravu (omezená průjezdnost, problémy s parkováním), přispívá ke stresu občanů ad. To se ale kupodivu neposuzuje, stejně jako příspěvky jiných investic do bytové výstavby na Praze 13 (na Západním Městě, objekt u stanice metra Luka ad.).
Měřící stanice Lužiny jako pozaďová stanice umístěná na kraji Centrálního parku není příliš reprezentativní, byť je od místa investice vzdálená jen 200 m. Zvláště není reprezentativní, pokud jde o imise ze silniční dopravy, které se navíc od roku 2013 neměří. Přesto na ní dochází k překračování denních imisních norem tuhých látek (PM) PM10. V úhrnu se pak zatížení lokality imisemi PM10 pohybuje jen mírně pod imisním limitem včetně tzv. tolerance. Na sousedních měřících stanicích Zlíchov (Strakonická), Plzeňská a Řeporyje jsou imisní normy pro PM10 dlouhodobě výrazně překračovány. Lze důvodně předpokládat, že imisní skutečnost v místě navržené investice je mezi pozaďovou stanicí Lužiny a mezi třemi sousedními měřícími stanicemi v exponovaných lokalitách. Stavba věžáků má situaci zhoršit. Příspěvek hodnocené investice 0,38 % k ročnímu imisnímu limitu pro PM10 a 2,3 % k dennímu imisnímu limitu není zanedbatelný.
U emisí PM2,5 se situace z hlediska platných norem může zdát příznivá. Pokud je ale pravdivé zjištění z Wupertalského institutu, že za PM2,5 jdou v přepočtu na podmínky ČR každý rok tisíce předčasně zemřelých občanů, vzniká zásadní otázka, zda imisní limit PM2,5 není měkký. Ač PM2,5 velice škodí zdraví a dokumentace předpokládá, že se jeho emise zvýší o 2 kg/rok, nereálně tvrdí, že to není problém.
Zjištění, že hlavní reprezentant polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), velmi nebezpečná škodlivina benzo(a)pyrén (toxická, mutagenní, karcinogenní ad.), má pětiletý průměr koncentrace 143 % povoleného imisního limitu, je alarmující. Odkazování na nečinnost státu a EU (doporučení k ní přihlížet jen jako k orientační, resp. nestanovily, že jde o přípustný limit, který se musí respektovat) na tom nic nemění. Škodí obvykle ve směsi v PM10 a s PM2,5, přičemž škoda vesměs převyšuje škody spočítané součtem škod způsobených odděleným působením těchto škodlivin. Přitom se má zvýšit o 0,2 g/rok! Není pravda, že auta produkují minimum emisí benzo(a)pyrénu. Silniční doprava v roce 2014 v ČR emitovala asi 41,3 t PAU podle CDV Brno, z nichž nejtoxičtější a nejrozšířenější je benzo(a)pyrén. Příspěvek investičního záměru k imisnímu limitu pro benzo(a)pyrén ve výši 0,3 % je významný, zvláště s ohledem na dlouhodobé překračování imisního limitu pro benzo(a)pyrén o 43 % na 143 %. Naopak nelze předpokládat větší vliv topení na emise benzo(a)pyrénu na Lužinách, protože sídliště Lužiny je centrálně vytápěné a palivem je zemní plyn.
Při výpočtu emisí z aut podle všeho nebyly zohledněny rozsáhlé emisní podvody Volkswagenu a dalších automobilek. Nejde jen o podvodné měření emisí. Mnohem horší je, že reálné emise oxidu dusičitého (NO2) jsou mnohonásobně vyšší, než se vykazuje. Poslední Ročenka dopravy je nezohlednila! Produkce NO2 není 4-10 % produkce oxidů dusíku (Nox), jak se na více místech dokumentace uvádí. NOx = NO2 + oxid dusnatý (NO), přičemž NO se oxiduje na NO2. Emise NOx bývají jen o něco málo vyšší než emise NO2.
Hluková situace se v důsledku realizace zamýšlené výstavby zhorší, a to jak při výstavbě, tak při provozu. Dokumentace vlivů ukazuje, že na více místech je už dnes překročen hlukový limit a má se v důsledku realizace záměru dále zvýšit až o půl decibelu (dB), což není málo. Je třeba přitom vidět, že v roce 2011 došlo k reálnému změkčení limitů přípustného hluku z dopravy tím, že se na místo přičítání 2-3 dB od naměřených hodnot 2-3 dB odčítají, takže reálné překračování hlukových limitů vlivem silniční dopravy je mnohem vyšší (asi o 5 dB), než je uváděno. Tehdejší hlavní hygienik ČR pan Vít nám tehdy vysvětlil, že metodiku výpočtu hlukové zátěže musí zmírnit o několik decibelů, aby bylo možné realizovat investice, které by jinak byly pro hluk neprůchodné. Těžko předpokládat tišší asfalt na dvou místech v ulici Archeologická v situaci, kdy vedení hlavního města Prahy trpí TSK nedostatečné opravování děr v silnicích nejen na Praze 13.
Tzv. kompenzační opatření – metodika Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je nevěrohodná tak jako celé ŘSD. Jeden příklad: nejprve prosadí nezákonnou a nejnevhodnější trasu dálnice D 8 přes velká sesuvná území v Chráněné krajinné oblasti České středohoří z těch, co byly k disposici. Sesuvná území ale vyloučí z hodnocení vlivů na životní prostředí (1996), nezohlední je v územním rozhodnutí (jež později zrušil soud, neboť se materiály k němu ztratily) a ze stavebního povolení. V rámci dozoru stavby ignoruje četné malé i střední sesuvy provázející stavbu, i devastaci obce Prackovice nad Labem ležícím pod stavbou a železniční trati vedoucí nad stavbou. Když velký sesuv v červnu 2013 zničí 200 m železniční trati a 200 m stavěné dálnice, žalují nedaleký kamenolom o náhradu škody cca 1 mld. Kč, přestože vliv kamenolomu na sesuv byl minimální. Tvrzení, že jeden strom bude ročně kompenzovat 86 efektivních gramů benzo(a)pyrénu při rané výsadbě a později ještě víc, je zjevně nereálný. Nejen proto, že v zimě nemá listí a neasimiluje.
Není pravda, že kapacita základních škol a mateřských školek v okolí je dostatečná. Volnou kapacitu mají jen základní školy na Velké Ohradě. Úvaha o výstavbě nové mateřské školky ve stavěném objektu je nereálná, protože by neměla požadovanou zahradu (není ji kam umístit) a tím pádem by ji nikdo nepovolil.
Protože přepracovaná dokumentace vlivů na životní prostředí projektu výstavby Polyfunkčních domů - centru Lužiny na Praze 13 obsahuje řady významných nesrovnalostí a skutečný negativní dopad navržené výstavby je výrazně negativní, navrhuji přijmout k ní nesouhlasné stanovisko nebo ji alespoň vrátit k přepracování. Schovávat se za vesměs záměrné díry v řízení ochrany životního prostředí v ČR lze sice z hlediska zpracovatele dokumentace vlivů pochopit, nelze to však pochopit z hlediska dotčené veřejnosti.