Pane Jakube Železný,
dnes je to právě 76 let ode dne, kdy vojáci 1. československého armádního sboru překročili v rámci Karpatsko - Dukelské operace čs. hranici a po dlouhých letech na bojištích druhé světové války konečně znovu vstoupili na území Československa. Mnozí z nich s nadějí, že chvíle, kdy se znovu setkají se svými blízkými a kdy budou moci začít budovat válkou zničenou vlast, se již blíží.
Chlapci a děvčata, kteří pod velením armádního generála Ludvíka Svobody prošli dobrovolně východní frontu z Buzuluku do Prahy, se na dlouhá desetiletí stali symbolem národní hrdosti, vlastenectví a odvahy. Byli dokladem toho, že Čechoslováci nemusí být zapsáni do dějin války jen jako ti poražení z Mnichova, ti zrazení západem a ožebračení nacistickým Německem.
Dřív bylo možné si dnešní významné výročí Dne Dukelských hrdinů symbolicky připomenout v Bubeneči u památníku maršála Rudé armády I. S. Koněva, jehož vojska kráčela po boku těch československých. Tento pomník ale novodobí manipulátoři dějin vandalsky zničili, rozkradli a torzo pomníku odsoudili do depozitáře. Stejně tak hned po roce 1989 vymazali tento významný den z kalendáře. Takovým zrůdám patří jen pohrdání.
Moje květiny, položené k pomníku vojáků bojujícím za druhé světové války v zahraničí i k torzu památníku v Bubenči, však dnes patřily především armádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi, velkému synovi Československa, hrdinovi, jehož odvahu a vlastenectví obdivují generace lidí po celém světě. Muž, který se vždy obětoval pro druhé, který byl příkladem hodným následování, morální autoritou. Otec, který ztratil svého syna v domácím odboji. Voják, který se neváhal stavět do první linie vedle těch, jimž velel.
Je proto nechutné, že právě v jeho domovině dochází k očerňování jeho jména, ke snahám bagatelizovat jeho hrdinství a jeho jméno uvrhnout v zapomnění. Takoví, jako jste vy, Jakube, jsou sprostí oportunisti, kteří se snaží vyškrábat na výsluní kopáním do symbolů národní hrdosti. Chudáci, kteří aby něco znamenali pro ostatní jim podobné, musí se pachtit po morálním dně společnosti a živit se bahnem, které produkuje.
Je nás ale stále dost - a nejen komunistů, kteří si uvědomují, kdo byl Ludvík Svoboda, jaký význam má pro naší historii i současnost. Je nás dost, kteří vám vaší ubohost, oportunismus a účelové štvaní nikdy neodpustí a nezapomenou.
Stejně jako nezapomeneme na ty, kteří bojovali proti fašismu za svobodu naší vlasti na všech frontách.
Čest a věčná sláva památce Dukelských hrdinů! Nezapomeneme!