Zastavil jsem se na zastupitelstvu hlavního města Prahy 11. června 2020. Víc než pan primátor mě zaujalo vystoupení Jiřího Pospíšila z TOP 09. Stručně řečeno, řval do mikrofonu, že se stát za koronavirové krize sprostě na Prahu vykašlal. Neví, že nejen Česko, ale že celý svět zastihl koronavirus zjevně nepřipravený? Neví, že z počátku nebylo téměř nic, protože stát 30 let hrubě podceňoval četná rizika včetně toho pandemického? Neví, že pirátský primátor Prahy pan Hřib, s kterými jsou v Praze v koalici, odmítal z Číny dovezené roušky a další zdravotní materiál s tím, že jsou ideologicky nepřijatelné, nekvalitní či s falešným certifikátem v situaci, kdy nic jiného nebylo k disposici? Že je nám v dané době nebyl s to nikdo jiný dodat, včetně chybějících domácích výrobců? Že pan primátor sice později sehnal malý počet roušek z Tchajwanu, ale že šlo jen o promile jejich skutečné potřeby v Praze?
Jak je známo, v době koronavirové krize se hlavní město ve spolupráci s radnicemi Prahy 6 a Řeporyjí věnovalo místo boje s koronavirem a rozbíjením normálních vztahů s Ruskem a s Čínou cestou jejich tupení, viz přejmenovávání parčíku Pod Kaštany na náměstí Borise Němcova, odstraňování sochy osvoboditele Prahy maršála Ivana Štěpanoviče Koněva pod vylhaným zdůvodněním či instalaci pamětní desky esesáckým vrahům asi 50 000 civilistů z Vlasovovy armády, kteří se na samém konci války ze svých zločinů pokoušeli vykoupit pomocí Pražskému povstání i přes zásadní nesouhlas jejich vrchního velitele generála Vlasova? V případě Číny šlo o torpédování státní zahraniční politiky jedné Číny a odmítáním dodávek čínských roušek s tím, že naši občané zřejmě mohou raději umírat na koronavirus.
Mám za to, že dřív než bude kritizovat druhé, měl by si pan Pospíšil (a celé vedení hlavního města) v prvé řadě uklidit před vlastním Prahem. Stát klidně mohl říci, že když nechcete chybějící zdravotní potřeby z Číny, nebudete mít hold nic a o to víc Pražanů na obávanou nákazu zemře…