Fakta a argumenty č.3: Postoj KSČM k důchodové reformě

14. 9. 2016

Schváleno 26. schůzí VV ÚV KSČM 1. 8. 2014.

Postoj KSČM k parametrické optimalizaci důchodového systému ČR pro potřeby Odborné komise pro důchodovou reformu MPSV

Úvod

Komunistická strana Čech a Moravy je v řešení důchodového systému konzistentní. Její návrh, zapracovaný v závěrečné zprávě výkonného týmu tzv. 1. Bezděkové komise viz. http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf (stručně na str. 99 až 101 - příloha č. 1), je životaschopný a po nezbytné aktualizaci parametrických úprav reálný. Zpochybňování této varianty by bylo v podstatě i zpochybňováním práce výkonného týmu této komise. V podstatě jde v přístupu k řešení o politickou vůli, o politická rozhodnutí. Žádné řešení není bezbolestné! Je na politicích, koho nezbytné dopady více zatíží a jak spravedlivě budou potřebná opatření v čase rozložena.

Setkáváme se stále se snahou propočítat katastrofické dopady na důchodce na sto let dopředu. Považujeme to za účelové. Nikdo neodhadne seriozně další vývoj. Vždyť např. vědci předpokládají, že za padesát let roztaje severní ledová čepička na Zemi. Jaký to bude mít vliv na ekonomiku a stěhování národů? Jaký vliv budou mít současné a možná i budoucí vojenské konflikty? Atd. atd. Průběžný důchodový systém je regulovatelný, adaptovatelný na nové podmínky, což je jeho největší výhodou. Je to velká jistota. Jde jen o odvahu politiků, aby dle potřeby zatížili více ty, kteří nemohli či nechtěli systém zajistit prostřednictvím svých či osvojených dětí, to znamená, prostřednictvím reprodukce ekonomicky aktivních plátců.

Problémy, které ovlivňují důchodový systém, zejména jeho státní solidární pilíř, jsou mimo tento systém. Tam, vně důchodového systému, by se měly úspěšně řešit. Jde především o:

  • nepříznivou demografickou prognózu (nerovnoměrný vývoj poměru důchodců k ekonomicky aktivním občanům),
  • malou výkonnost domácího hospodářství (omezené zdroje pro vícezdrojové financování prvního pilíře za náhradní doby apod.),
  • velký počet nezaměstnaných (zátěž pro příjmy i výdaje v důchodovém účtu),
  • neochota občanů s vyššími příjmy solidarizovat se na úkor svého ekvivalentního plnění (stropy, změny v redukčních pásmech),
  • zájem skupin finančního kapitálu o správu větší části veřejných financí mimo solidární systém (odklon od kolektivního k individuálnímu zabezpečení proti rizikům),
  • odmítnutí sociálně spravedlivějšího přerozdělování nově vytvořené hodnoty při zvyšující se produktivitě práce (růst vykořisťování).

Hlavními argumenty pro urychlené reformy v duchu liberalizmu či neoliberalizmu vychází ze záporného bilančního výsledku důchodového účtu a jeho výhledu. Jde o důsledek převedení důchodového zabezpečení na důchodové pojištění, které je však jen jakýmsi kvazi-pojištěním. Zákony mění v čase parametry, které můžou např. snižovat příjmovou stránku důchodového účtu, na jehož úkor se řeší například nezaměstnanost (předčasné důchody), nebo nejsou finančně zajištěny nároky za náhradní doby, Ústavní soud ČR rozhoduje o přijatelné solidaritě a ekvivalenci. Z tohoto pohledu by byl praktičtější návrat z důchodového pojištění zpět k důchodovému zajištění. Pojistné by se stalo součástí daně a důchodové nároky by se vypočítávaly obdobně jako u pojištění. Důchodový systém by měl být pojímán jako součást celého sociálního systému a zajišťován z daňových výnosů.

Celá zpráva ve formátu Pdf v příloze.

 

Autor: 
Miroslav Opálka, poslanec PS PČR za KSČM
Zdroj: 
Odborné zázemí ÚV KSČM