Komunisté pražské stranické organizace si spolu s vlasteneckými spolky a komunistickou mládeží připomněli 75 let od chvíle, kdy zemřel významný komunistický politik a novinář Jan Šverma. Vedení Krajského výboru KSČM Praha položilo kytici u pomníku, který byl odhalen před 50 lety v Praze na pravém břehu vltavského předpolí dříve Štefánkova mostu, tehdy nazvaného mostem Švermovým. Socha na památku jediného prvorepublikového poslance, jenž padl v boji proti fašismu, za svobodu československé republiky, však neustála současnou tzv. demokracii a svobodu. V předvečer 55. výročí jeho smrti byla odstraněna. Díky pražským komunistům a zastupitelům se před několika lety podařilo umístit tuto sochu na pražské Olšany v těsné blízkosti čestného pohřebiště rudoarmějců padlých za naši svobodu.
Bezostyžné lži, pomluvy a přepisování historie pokračují dál. Terčem je pomník maršála Koněva v pražské Bubenči, o který dlouhodobě svádíme boj. Rovněž tak o navrácení desky s poděkováním Pražanů I. ukrajinskému frontu Rudé armády za osvobození od německého nacismu, kterou primátor Hřib odmítá vrátit na Staroměstskou radnici. Desky vděčnosti z minulého období nahrazují nově instalované desky nenávisti. Ale nenávist nesmí zakrýt pravdu.
I proto jsme se shromáždili u pomníku zakladatele KSČ, u pomníku člověka, který byl členem vedení komunistické strany, poslancem, šéfredaktorem Rudého práva, jež v té době sehrávalo významnou úlohu v boji proti narůstajícímu fašistickému nebezpečí. Jako člen Rudých odborů spolupracoval s Antonínem Zápotockým, jako člen moskevského vedení KSČ řídil od roku 1938 politickou práci při formování čs. vojenských jednotek v Sovětském svazu. Když v roce 1941 vznikl v Moskvě Všeslovanský výbor, stal se Jan Šverma členem jeho prezidia a zúčastnil se obou jeho válečných sjezdů. Usiloval v té době o sjednocení slovanských národů v boji proti fašismu. Zároveň oslovoval z Moskvy každý týden české posluchače.
V září 1944 odletěl Jan Šverma do Banské Bystrice, aby se zapojil do SNP. Zde prožil v hlavním partyzánském štábu posledních šest týdnů svého života. Při ústupu povstalců před nacisty odmítl nastoupit do posledního letadla odlétajícího z této oblasti se slovy: „Nemohu odtud, když situace je tak těžká. Celý život bych se musel stydět, kdybych opustil slovenský lid v okamžiku tak vážného nebezpečí. Přijel jsem na Slovensko nejen pronášet projevy a psát články, ale i bojovat se zbraní v ruce...«
Rozhodl se tak k nebezpečnému přechodu přes Chabanec, během něhož vyčerpáním, hladem a zimou ve sněhové vánici 10. listopadu 1944 umírá. Bylo mu pouhých 43 let.
Jan Šverma byl jediným poslancem předválečného parlamentu, který položil život přímo v boji za svobodu své vlasti. Byl symbolem čestnosti, poctivosti, skromnosti a nezištnosti v době životního ohrožení republiky německým nacismem. Statečný člověk s ryzím komunistickým srdcem.