Nepřekvapuje, že radní Prahy 13 i řadoví zastupitelé zásadní problém zvaný MPP dlouho přehlíželi. Před zastupitelstvem Prahy 13 se sice vyjednávalo, ale bez KSČM.
Radní navrhli 7 významných připomínek. Můj návrh na zásadní odmítnutí návrhu MPP starosta David Vodrážka odmítl s tím, že by pak na hlavním městě ignorovali i ostatní připomínky Prahy 13. Na poslední radě před zastupitelstvem přidali připomínku osmou. Den před zastupitelstvem jsem se od pana starosty dozvěděl, že se koalice s opozicí mimo KSČM dohodla na dalších osmi připomínkách plus zásadní úvodní odstavec, odmítající návrh MPP jako celek. Povzbudilo je, že návrh MPP odmítly městské části Praha 6 a Praha 5. Sdělil jsem mu, že mám připraveno osm jiných doplnění návrh usnesení, počínaje požadavkem aby všechny připomínky byly zásadní. Jinak by se o nich na hlavním městě také nemuseli bavit. Tak se všechny připomínky staly zásadní. Večer jsem obdržel e mail zelených a pirátů s návrhem množství dalších připomínek, prý s odkazem na nejlepší odbornou veřejnost. E mail od velké podporovatelky MPP důvěru nevzbuzuje. Zastupitele koaliční ODS, ANO 2011, ČSSD a opoziční TOP 09 to brali nepřekvapivě jako podraz na předchozí dohodu.
Jednání o návrhu MPP mělo vážné vady. Vedení Prahy 13 jej bralo jako běžný bod, i když šlo o jeden z nejzávažnějších bodů celého volebního období. Některá zastupitelstva Prahy se kvůli němu sešla na samostatných jednáních. Znalost návrhu MPP mezi zastupiteli byla vesměs žalostná, což při obřích rozměrech a nízké srozumitelnosti návrhu MPP i pro odborníky nepřekvapilo. Po osmi minutách bylo mé vystoupení přerušeno s tím, že je moc dlouhé. Někteří jej nazvali článkem a zelená Drhová i agitkou. Mohl jsem dál jen načíst návrhy na doplnění usnesení. Po půl hodině byla hlasováním předčasně ukončena diskuse. Hlasovalo se o návrzích usnesení. Body navržené radou MČ Prahy 13 prošly snad jednomyslně. Pokus odmítnout rozporuplný bod 9 našel podporu jen sedmi zastupitelů KSČM, zelených a pirátů. Stejně dopadlo 7 dalších bodů, na kterých se za zády zastupitelů KSČM původně domluvili všichni ostatní. Mnohé mé návrhy nepodpořili ani zelení a pirátu. Nepomohlo ani zpochybnění přírodní rezervace Prokopské údolí návrhem MPP. Své dodatečné návrhy zelení k hlasování nepředložili.
Návrhy KSČM
na doplnění usnesení zastupitelstva Prahy 13 sice neprošly, ale odmítnutí návrhu metropolitního plánu Prahy v jeho základních parametrech je nutné považovat za významný úspěch. Zda se zásadními připomínkami Prahy 13 budou na hlavním městě vážně zabývat, samozřejmě nevíme.Ing. Jan Zeman, CSc., zastupitel KSČM na Praze 13 a kandidát do zastupitelstva Prahy 13 a hlavního města Prahy
Na zastupitelstvu městské části Praha 13 jsem přednesl následující:
„Vážené zastupitelky, vážení zastupitelé, vážené úřednice, vážení úředníci, vážení hosté!
Projednáváme teď jeden z nejdůležitějších bodů tohoto zastupitelstva – návrh tzv. metropolitního plánu Prahy(dál MPP) z 16. dubna 2018.
Tzv. MPP podle svého otce, tehdejšího prvního víceprimátora Prahy TomášeHudečka z TOP 09 má zásadně ulehčit developerům, aby mohli takřka kdekoliv stavět, co uznají za vhodné, aby při prosazování svých záměrů, často v rozporu s veřejnými zájmy, nemuseli příslušné politiky a úředníky uplácet. Klasika je možné upravit na:„Všechnu moc developerům!“ Zkušený tým územních plánovačů na IPR byl kompletně nahrazen týmem převážně mladých nezkušených pod vedením architekta Kautského, kteří vesměs návrh MPP zpracovávali ze svých kanceláří (chodit do terénu a zjišťovat reálný stav a potřeby jednotlivých lokalit je prý přežitek minulých dob), ignoroval odbornou veřejnost,ignoroval jednotlivé městské části Prahy,ignoroval občany. Tomu odpovídá předložený návrh MPP.
MPP má vzory ve Vídni, v Mnichově, v Berlíně atd. Jde o města působící v odlišném právním prostředí, kde územní plánování využívá vícevrstvé územní plány. Hudečkem slibované přizpůsobení zákona o územním plánování a stavebním řádu potřebám MPP se nekonalo a podle všeho konat nebude. Zákon o územním plánování a stavebním řádu byl, je a bude nadřazen územnímu plánu Prahy i tzv. Pražským stavebním předpisům. Že je MPP připraven v rozporu s platnou legislativou, takže ho MMR bude muset v případě jeho schválení zrušit, viz varovné dopisy tehdejší ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové primátorce Prahy Adrianě Krnáčové, nepředstavuje prý žádný problém.
Návrh MPP počítá s dalšími 400 000 obyvateli, což je nepřijatelné.
Základní myšlenka MPP je zahušťovat, zahušťovat a ještě jednou zahušťovat stávající, často beztak příliš hustou zástavbu. Zásada zahušťovat, kde se dá (například v opuštěných průmyslových a jiných areálech) i kde se nedá (například na ucelených sídlištích a vilových čtvrtích), se od doby schválení zadáníMPP nezměnila. Po volbách 2014 nedošlo k obratu. Nový mírně kritický zelený víceprimátor pro územní plán Matěj Stropnický byl brzy odvolán a po půlroční krizi ve vedení hlavního města na jeho místě v prosazování MPP pokračuje zelená Petra Kolínská, byť v posledním období je otázkou, zda přípravu MPP řídí paní Kolínská nebo paní primátorka. Zahušťování stávající výstavby má paní Kolínská za naprosto nezbytné, jak mi potvrdila na nedávné diskusi k MPP, uspořádané pražskou pobočkou Společnosti pro trvale udržitelný život. I když se zahušťováním výstavby možná i sníží zábory zemědělské půdy a zcela jistě ušetří na technické infrastruktuře, s ochranou životního prostředí, natož s udržitelností, to nesouvisí, resp. jde proti nim. Dokládají to i občané nejen Prahy 13, které se proti takové praxi hromadně bouří. To je autorům MPP lhostejné, oni slouží developerům.
Že MPP byl připraven v rozporu s potřebami efektivního rozvoje Prahy, v rozporu se zdravým rozumem a v rozporu s dobrými mravy? Prý nevadí! Hlavně se prý musí návrh MPP řádně demokraticky projednat, jak po nás požaduje kolegyně a příznivkyně MPPzelená zastupitelka Zuzana Drhová. Za vzor nám dává Prahu 6, městskou část, která iniciativně nejvíc svým občanům ničí životní prostředí – viz prosazovaná nová přistávací BIS dráha na letišti v Ruzyni směrem k městu, jejíž případnou výstavbu si nadměrným hlukem zle odnesou občané sídliště Dědina, Nebušic a další, viz prosazování vnějšího okruhu Prahy v nešetrné trase přes Suchdol či již dvacetileté obstruování velmi potřebné modernizace buštěhradské dráhy včetně stavby její odbočky na letiště v Ruzyni, kterým opět zdaleka nejvíc trpí životní prostředí občanů Prahy 6. Mám za to, že Praha 6 je značně problematický vzor. Pravda, podobně postupují i některé další městská části, například Praha 10. Jiné, například Praha 3, postupují zhruba jako naše Praha 13.
Nic proti řádnému projednání a maximálnímu zapojení občanů do tohoto projednání. Jen se ptám, jak se má řadový občan zapojit do diskuse k návrhu MPP, který má podobu zajíce v pytli, už na dálku notně zapáchajícího. Je to velmi rozsáhlý materiál, velmi špatně srozumitelný až nesrozumitelný i odborníkům. Jak se pak k němu mají vyjadřovatlaici, navíc systematicky autory MPP obelhávaní!Vesměs nemají čas navštěvovat semináře relativně nezávislých odborníků, aby se v problematice alespoň přibližně vyznali.
Tzv. MPP předcházel koncept nového územního plánu Prahy s vyhovující metodikou, odpovídající platnému zákonu o územním plánování a stavebním řádu. V roce 2011 tehdejší první náměstek primátora Tomáš Hudeček prosadil jeho zrušení včetně zahození řádně vypořádaných asi 18 000 připomínek občanů a organizací. V roce 2012 prosadil nejednoznačné zadání MPP. Prosadil též novou zásadně jednodušší a MPPdegradujícímetodiku. Zatímco minulý i současný územní plán Prahy používají „24 barev“ (ploch s různým odlišným účelem využití), což odpovídá potřebám efektivního rozvoje Prahy, návrh MPP pracuje jen se čtyřmi barvami – s tzv. nezastavitelným územím (zůstává), s rekreačním územím (veřejná zeleň mimo nezastavitelné plochy), s produkčním (výrobním) územím včetně dopravní infrastruktury a s obytným územím včetně občanské vybavenosti - sociální infrastruktury, tj. škol, školek, zdravotních a kulturních středisek, pošt, obchodů ad. MPP tak reálně velmi málo a v řadě směrů vůbec nereguluje ani funkční využití území. Takový přístup povede nutně k dalšímu nárůstu nekomplexnosti výstavby. Lze se důvodně obávat, že se budou stavět pouze holé byty, případně kanceláře plus nezbytná technická infrastruktura. Občanská vybavenost bude vesměs chybět. Za vším se bude muset dojíždět, nejednou nejméně žádoucími auty. Místo silnice se bude moci stavět výrobní budova a obráceně, bude docházet k přetěžování zejména nadřazené technické infrastruktury atd. Architekt Karel Mayer upozornil, že jednotně řešené plochy 100 x 100 m jsou naprosto neadekvátní potřebám, které má MPP zabezpečit.
Návrh MPP neřeší a ani nemůže řešit vztah „Praha x Středočeský kraj“. Tím, že vážně omezuje rozvoj okrajových částí Prahy, ale stimuluje rozsáhlou výstavbu za hranicemi Prahy včetně rozsáhlé dopravy z ní do Prahy a další nárůst přetíženosti silnic a železnic, což je špatné. Srovnání s rozvojem Prahy za jejími administrativními hranicemi před rokem 1920 je jistě na místě.
Návrh MPP se snaží zásadně posílit roli centra Prahy v městské památkové rezervaci (zhruba Praha 1, jež je hlavním centrem cestovního ruchu) a potlačit regionální centra Prahy, což je nepřijatelné a v příkrém rozporu se snahou o „město krátkých vzdáleností“. Na Praze 13 má být potlačeno regionální centrum Nové Butovice, což je nepřijatelné.
Návrh MPP jen předstírá regulaci značně nepopulární výškové výstavby, zvláště pak na sídlištích. Ignoruje i rozsáhlý odpor proti další výstavbě „Manhatanu na Pankráci“.
Návrh MPP z památek chrání jen městskou památkovou rezervaci. Památkové zóny a kulturní památky mimo ni za ochranu zřejmě nestojí (stěžuje si Národní památkový úřad).
Hlavní výkres návrhu MPP neuvádí velkoplošná a maloplošná zvlášť chráněná území (paní Zelenková z České inspekce životního prostředí). Ze strany ČIŽP zazněla i kritika tzv. stabilizovaných flexibilních ploch návrhu MPP. Architekt Maisner zpochybnil pojetí „stability“, v jejímž rámci jde lokalitu navíc zatížit až o 34 % zástavby!
Návrh MPP omezuje zeleň, zejména ve vnitřním městě (předpokládá redukci asi o 10 %), kde je jí i tak značný nedostatek. Pokračující oteplování klimatu přitom dál zvyšuje její potřebu pro vytváření jakž tak přijatelného klima ve městě. Argument, že Praha má v průměru zeleně víc než dost, je scestný. Dobrý primátor (ka) zvyšuje, nikoliv snižuje plochy veřejné zeleně ve městě a zvláště pak v centrálních čtvrtích města. Většina zeleně se přitom nachází v okrajových částech Prahy. Platí zde totéž co o statistickém kuřeti, který snědl jeden, ale v průměru ti dva měli po půlce kuřete.
Návrh MPP zná rozsáhlá tzv. transformační území. Předpokládá v nich masivní výstavbu za každou cenu. V Praze 13 transformačními územími mají být severní část Západního Města (jižní se převádí do nezastavitelných ploch), lokality při stanici metra Lužiny, při stanici metra Luka, při ZŠ Brdičkova, v široké verzi pro zastupitele hlavního města i některé části území východně, západně a jižně od sídliště Velká Ohrada, území u Lískovyulice a území východně od metra Nové Butovice. Mám za to, že s výjimkou velké oblasti Západního Města jsou tzv. transformační území na Praze 13 nepřijatelná.
Mají být dál zastavována záplavová území, například Rohanský ostrov. 25 miliard korun přímých ekonomických škod, které v Praze napáchala povodeň v srpnu 2002, prý nestojí za řeč, o mimoekonomických škodách nemluvě.
Podle pana Fullera z Automatu návrh MPP nedostatečně reflektuje potřeby rozvoje veřejné dopravy. Diametr železniční není veřejně prospěšnou stavbou. Návrh MPP je tekutý, nutné je zpřísnit a konkretizovat na místní podmínky!
Špatné je, že návrh MPP kromě kontejnerového překladiště v Uhříněvsi a několika vleček v Malešicích a na Smíchově nepočítá s nákladní železniční dopravou v dopravní obsluze Prahy, neboť silniční doprava způsobuje nesrovnatelně větší problémy než doprava železniční. Plochy nákladových nádraží Bubny, Žižkov, a Vršovice a v zásadě i Smíchov jsou prý ale cenné stavební pozemky.
Neúnosné je prosazování tzv. BIS dráhy na letišti v Ruzyni směrem ku Praze a trasy vnějšího okruhu Prahy přes Suchdol. Zásada, že v zájmu intenzivní letecké a silniční dopravy je možné činit téměř vše, je hrubě chybná.
Územní rezerva pro tepelný napaječ pro Prahu 13 a Řepy má jít z Kladna, nikoliv z Holešovic přes Teplárnu Veleslavín do Motola, odkud by bylo přiváděno levnější teplo z Elektrárny Mělník na Prahu 13 (a do Řep). Jako územní rezervy by mohly být uvedeny obě možné trasy. Tím spíš, že nový teplárenský zdroj Kladno je nejistý.
Analýza udržitelnosti MPP je provedena formálně. Zajímavé je, že v některých případech není s to vyhodnotit dopady návrhu MPP na životní prostředí a udržitelnost.
Seznámení zastupitelů městských částí Prahy s návrhem MPP jeho tvůrcibylo zcela formální. Negativa byla vesměs zamlčena, návrh MPPje prý výborný, na mou námitku o škodlivosti tří transformačních území v oblasti Lužin na Praze 13 a masový nesouhlas občanů Prahy 13 se zahušťováním výstavby mně bylo řečeno, že co bychom nechtěli, že máme v oblasti Lužin jen tři menší transformační území, zatímco v některých městských částech Prahy transformační území tvoří i třetinu území! Po skončení se někteří vedoucí stavebních úřadů městských částí nechali slyšet, že z nich dělají blbce. Některé požadované části návrhu MPP se jim nepodařilo vytáhnout na obrazovky počítačů.Některé mapy MPP si v některých směrech odporují, takže je zásadní otázkou, co je vlastně navrhováno.
Ve výčtu negativ bych ještě mohl pokračovat. Otázkou je, co s tím. Projde-li tento či lehce upravený návrh MPP, šeredně na to doplatí celá Praha včetně Prahy 13, byť ve srovnání s řadou jiných městských částí Prahy bude asi Praha 13 poškozena poněkud méně.Rozhodně nelze spoléhat, že ho po možném schválení v zastupitelstvu hlavního města zruší na základě oprávněné stížnosti na jeho nezákonnost soud. Jednání soudů je v ČR nepředvídatelné.
Podle mého názoru by zastupitelstva Prahy 13 mělo návrh MPP odmítnout, např. se zdůvodněním, které jsem právě uvedl. Starosta pan Vodrážka bude asi namítat, že se tomu mocní páni a dámy na hlavním městě vysmějí a naše odmítnutí zamítnou. Takovou obavu rozhodně nechci bagatelizovat. Veškerá příprava MPP mluví o tom, že se o návrhu MPP nehodlají bavit s nikým, ani s dotčenými městskými částmi, natož s řadovými občany.
Rada MČ Praha 13 proto navrhla v usnesení tohoto zastupitelstva 8 připomínek, které si podle mého názoru zaslouží podporu. Musí být ale změněny z „připomínek“ na „zásadní připomínky.“ S nezásadními připomínkami se podle všeho na hlavním městě nehodlají babrat.
Mám za to, že připomínky navržené radou MČ Praha 13 nereagují na všechny vážné nedostatky návrhu MPP. Zásadně problematická je totiž i metodika návrhu MPP. Navrhuji následující body k doplnění návrhu usnesení s tím, že by se o nich mělo hlasovat jednotlivě:
Předně, 8 připomínek, obsažených v návrhu rady Prahy 13,navrhuji změnit na „zásadní připomínky“.
Dále, jako zásadní připomínky zastupitelstvo MČ Praha 13 předkládá následující požadavky na změnu návrhu metropolitního plánu Prahy:
- místo navrhovaných čtyř barev použil opět 24 barev (ploch s různým odlišným účelem využití),
- opustil návrh řešení území po 100 x 100 m a vrátilse k řešení území podle jednotlivých parcel,
- v zásadě zachoval způsob využití jednotlivých pozemků na Praze 13, obsažený ve stávajícím územním plánu Prahy,
- nerušil regionální centrum Nové Butovice.
- zachoval na Praze 13 stávající památkové zóny a památky.
-aby hlavní výkres metropolitního plánu Prahy stejně jako současný územní plán Prahy uváděl hranice přírodních parků a maloplošných zvlášť chráněných území.
- neřeší dostatečně problém parkování aut, resp. použitý normativ vážně zaostává za rozsahem automobilizace Prahy.
- zahrnul jako územní rezervu trasu možného horkovodu z Elektrárny Holešovice do Teplárny Veleslavín a dál do Motola s pokračováním na Prahu 13 (a do Řep).“
Tedy, mé vystoupení bylo ukončeno v jedné třetině s tím, že je moc dlouhé!